Možná znáte tento příběh...

„Jako každé ráno vstávám z postele a vnímám, že se necítím dobře. Bolí mě záda a nemůžu se na nic jiného soustředit. Pomyslím si jen, že už bych měla zase začít cvičit, ale nevím jak do toho. Když to zkouším, nepomáhá mi to a když necvičím, cítím se ještě hůř. Nevím jak z toho ven.”

A nebo...

„Děti chtějí, abych si s nima šla hrát ven na honěnou. Uvolím se, hrajeme si asi jen dvě minuty a hra končí, protože už jim jednoduše nestačím. V tom si uvědomuji, jak je moje fyzická kondice špatná, a že bych s tím měla začít pracovat. Bohužel ale nevím jak, protože do teď mé pokusy byly marné a nikdy mi nepomohly.”

A nebo...

Stojím ráno u skříně a nevím co si mám obléknout na sebe, necítím se v ničem dobře, připadám si ve všem tlustá a nehezká. Nejraději bych se oblékla od hlavy až k patě a bojím se, co si o mně zase pomyslí v práci, až mě uvidí.

A nebo...

Sedím večer vedle milovaného partnera a cítím jak mi položil ruku na bříško. Jediné na co v tu chvíli dokažu myslet, je ať tu ruku okamžitě dá pryč. Vím, že to myslí láskyplně, ale nedokážu se přenést přes to, jak špatně se cítím ve vlastním těle.