Nejtěžší rozhodování je o mně samotné

Rozhodování o vlastní osobě bývá tím nejtěžším. Většinou dobře víme, co poradit ostatním, ale přijde-li řada na nás, jsme v koncích. Často cítíme, že už prostě musíme něco udělat, ale rozhodnutí oddalujeme na zítra, nebo čekáme na pondělí či prvního dne v měsíci.

Ovšem, rozhodnout se a začít se dá kdykoli. Nejlépe hned.  

Někdy stačí jen drobné popostrčení, nasměrování, vnuknutí myšlenky. Takovou inspiraci přináší motivační karty. Každá je jiná, ale cíl mají společný – nabízí pohled na svět jinýma očima.  Stačí jednu vybrat, zamyslet se nad myšlenkou a následně ji propojit se svým životem. Jestli na nás karta bude působit den, dva nebo týden, je zcela individuální. Všechno je o vlastním pocitu.

Míchám… Která to bude dnes. Co nyní potřebuji?

Může to být třeba karta nová životní kapitola. Ta dodává odvahu a říká, že každý den můžu začínat znovu. Proč se vracet do minulosti k tomu, co bylo? Existuje tolik možností ochutnávat a zažívat čerstvé „cokoli“, co chci a aktuálně potřebuji. 

Nebo možná potřebuji hledat balanc a dostat do rovnováhy všechny protiklady v sobě samé. Balancovat mezi sílou a jemností, radostí i tichem; vyrovnávat to, co je v mých silách ovlivnit.

Důležité je důvěřovat si, potom všechno zvládnu. Hlavně tak, jak chci já. Můžu si dovolit rozhodnout se podle sebe. 

Člověk velmi často vnímá okolí, avšak zapomíná vnímat svoji osobu. Zejména my ženy býváme sešněrované konvencemi a předsudky. Zbytečně. 

Tahám kartu: pusť kotvu a nech se unášet. Asi potřebuji odhodit těžkosti. Dovolit si být šťastná tam, kde je mi dobře. Pomalu dostávat tělo do lehkosti hledáním pozitiv i na nepříjemných událostech. Tedy, brát život takový, jaký je a…

… vychutnávat si přítomný okamžik a proces přeměny jako takový. Prostě tančit po cestě změny a vybírat si, co mě baví. Protože vím, co chci změnit a řeším si to po svém.  

Ale nehledám dokonalost, pokud něco takového vůbec existuje. Nemá smysl trýznit se tím, co se mi nepovedlo. Dokázala jsem už spoustu jiných věcí. Navíc, není všem dům konec. Pomalými kroky a tréninkem mám stále šanci dostat se tam, kam chci. A umět se ocenit.

Říct si, že jsem báječná! Vždyť každá máme své kvality  a nesporné hodnoty. Nebylo by od věci napsat je a mít se stále na očích.

Rozhodně můžu být šťastná. Ale to opravdové štěstí záleží jen a jen na mě. Nikdo jiný mi jej nepřinese. 

Je potřeba najít si svoji vlastní cestu z nespokojenosti, protože Cesta vždy existuje. Nepodporovat to špatná, co se mi nyní děje, protože… 

… kam dám energii, tam to roste. Věnuji energii raději tomu, co je pro mě dobré a co mi vyhovuje. 

A konečně nezapomínejme na sebe. Respektujme své pocity. Dovolme si být spokojené a nebojme se udělat i těžší rozhodnutí.