Kdy jindy, když ne teď

Únava, stres, vyčerpání. Známe to asi všechny. Bez ohledu na to, zda máme či nemáme děti. Dnešní doba zaměřená na výsledky vysiluje a unavuje naprosto všechny. Ženy ale i muže. Pro samé povinnosti si často nemáme ani šanci všimnout krásných maličkostí, jež nás obklopují.

My ženy navíc býváme velmi často svázané očekáváním okolí. Zažité společenské konvence ale i rodina na nás kladou značné nároky. Spořádaná domácnost, teplá večeře, perfektně vyžehlená manželova košile a samozřejmě vysoké pracovní nasazení zakončené skvělými výsledky. Jak dlouho se to dá vydržet?

Zdá se, že přišel čas udělat změnu. Alespoň částečně se vymanit ze zajetých kolejí. Odhodit nedůležité povinnosti – kotvu, jež nás táhne ke dnu. Prostě najít sebe samu. Naučit se respektovat, umět se ocenit a mít se ráda.

Právě teď. Není na co čekat.

Zkusme ze své hlavy vypustit takové stereotypy jako, že můj život začne až potom, co děti dostudují, až dokončím projekt nebo až zhubnu deset kilo. Nemusím čekat ani na Nový rok nebo kulaté výročí. Každý den se můžu rozhodnout pro změnu a každý den můžu začít znovu a jinak!

Základem všeho je uvědomit si sebe sama. Věřit a uvěřit, že dokážu, co budu chtít.

Když to budu ctít.

Vědomě hledat svoji cestu a rovnováhu ve všem, co dělám tak, jak to cítím. Není potřeba soustředit se pouze na výsledek, ale prožívat přítomný okamžik. Hledat tu pravou cestu své proměny a užívat si proces samotný. Každé shozené kilo, každý posun ve zvýšení sebevědomí, zkrátka každý drobný detail mého „nového já“.

Zbytečné podceňování nikam nevede. Jsem báječná, i když nejsem dokonalá. Dokonalost ale není cílem. Příliš svazuje a ve své podstatě je až nudná. Dál mě neposune. Naopak. Může mě vrátit zpět na start a zkazit radost z dosaženého jen proto, že to není dokonalé. Ale o to tady přece nejde.

Podstata tkví v tom, že jsem překročila svůj stín, dokázala udělat zase další jeden krok.

A i když není každý den posvícení a život nám občas do cesty postaví neveselé překážky, nevzdávejme se. Nechme smutek projít naším nitrem. Dejme mu svůj prostor, odžijme si jej. Hlavně poslouchejme své tělo a pocity. Vše by mělo jít přirozeně, bez nucení a nátlaku.

Možná to někdy to vypadá, že naše motivace ztrácí na síle. Právě tím vším, co se kolem nás děje. Motivaci je potřeba posílit, dodat ji energii, případně znovu nastartovat.

Inspiraci přináší motivační karty, jež podpoří naši důvěru v sebe i v život a nasměřují nás k vykročení správným směrem. Mohou být našimi každodenními společníky.

Tak karty zamíchej a jednu vyber… Kdy jindy, když ne teď?